neděle 27. května 2018

Série Dvůr trnů a růží od Sarah J. Maas



Hned na začátek bych chtěla upozornit, že tento článek obsahuje spoilery. Bohužel nejsem schopná vyjádřit pocity z přečtení této série bez prozrazení děje, postav atd.


1799 stran. Přesně tolik má celá tato série od Sarah J. Maas, která zahrnuje:
1. díl - Dvůr trnů a růží
2. díl - Dvůr mlhy a hněvu
3. díl - Dvůr křídel a zmaru

Pro mě se tyto tři díly staly naprosto bezkonkurenční sérií a jsem opravdu zvědavá, jestli ji nějaká další dokáže překonat. Když jsem knihy četla, nevnímala jsem nic jiného než postavy, děj a prostředí, ve kterém se knihy odehrávaly. Dokázala jsem se naprosto odtrhnout od reality a naplno se soustředit pouze na příběh, který se zhmotňoval v mojí fantazii. Někde jsem četla čísi názor, že autorka v sérii umí krásně a barvitě popsat místo, kde se nacházíme, ale zároveň je přitom velmi stručná, takže nás nezačne nudit. A já s tímto názorem naprosto souhlasím.
Co se týče postav, chybělo mi trochu detailnější popsání jejich vzhledu, za to jejich charakter byl načrtnut neuvěřitelně dobře. V třetím díle se mi už stávalo, že jsem dopředu dokázala odhadnout reakce jednotlivých postav, což vůbec neberu jako mínus, naopak mi to dosvědčuje, jak krásně mi autorka dokázala postavu představit, až jsem se s ní sžila.
Když se ještě zastavím u jednotlivých postav, velmi mě těší, že žádná z těch "klaďáckých" postav nebyla jen dobrá. Že každý, Feyre, Rhysand a jejich rodina měli i špatné a temné stránky. Příběh je potom přeci jen zajímavější a napínavější.

Samotný námět série mi přijde velmi dobrý. Miluju kouzelné světy a víly především a to jsem po první knize sáhla, aniž bych tušila, co její obsah skrývá. Byla jsem nadšená z toho, v jakém světě jsem se ocitla, že je všude plno nadpřirozených bytostí a Kotlík? Neuvěřitelné, jakou má autorka fantazii ;)

Musím se přiznat, že jedině na úplném začátku druhého dílu jsem se trochu nudila. Jinak mě celá série nadchla a já se většinou musela přemlouvat jít spát nebo doma uklidit :D
Pamatuju si, že když jsem dočetla první díl, byla jsem nadšená ze vztahu Tamlina a Feyre a když jsem koukla na youtube a instagram, nechápala jsem, jak někdo může zobrazovat Feyre a Rhysanda jako zamilovaný pár! Byla jsem naštvaná a úplně vzteky bez sebe, že to někdo tak kazí a proč vznikají takové náměty! Ale po přečtení druhého dílu jsem ze vztahu Feyre a Rhysanda byla doslova paf. Autorka dokázala krásně vystihnout hloubku jejich pouta, jejich lásku a odevzdanost. Nikdy jsem nečetla něco tak krásného a smysluplného. Pochopila jsem, že vztah Feyre a Tamlina byl pouze povrchní záležitostí oproti tomu, co k sobě cítila Feyre a Rhysand. Druhý díl byl zkrátka zvratový jak něco a mě to vůbec nevadilo! Druhý díl považuji za nejlepší z celé série!

Co se týče třetího dílu, když jsem knihu dočetla, říkala jsem si, jestli to není happyend jak vyšitej. A pak jsem si řekla, že bych ani nechtěla, aby to skončilo jinak. Že bych byla naštvaná a vzteky bez sebe, kdyby někdo z hlavních hrdinů a jejich přátel a rodiny zemřel. Takže jsem ráda, že autorka zvolila takový konec. A i když v momentě, kdy Feyre zjistila, že je Rhys mrtvý a já tak nějak tušila, že ho oživí vladaři, tak jako v prvním díle Feyre, brečela jsem, tekly mi slzy a opravdu jsem to prožívala. Víte, většinou mám ve zvyku, když se v knize objeví zamilovaný pár, představovat si v těch rolích mě a mého přítele, abych děj více prožívala. Ale Rhys a Feyre se mi dostali tak moc pod kůži, jako by byli doopravdy skuteční, že nebyla potřeba si v jejich rolích představovat někoho jiného. Jejich vztah jsem zkrátka hodně vnitřně prožívala.

No, co vám budu povídat. Tato série mě prostě dostala. A doufám, že dodatková knížka, která u nás vyjde na podzim tohoto roku, Dvůr mrazu a hvězdného svitu, bude stejně úžasná jako tyto tři knihy!



Žádné komentáře:

Okomentovat